„Jestliže je špatné načasování a pozice, tělo bude v nepořádku. Chybu hledejte v nohách a bocích.“ – Klasické texty

Výcvik Taiji (Tai chi) vede k mrštným nohám, kdy kroky jsou přirozeným výsledkem pohybu celého těla. Nejedná se o schopnost, se kterou se narodíme, ale o novou dovednost, kterou se můžeme naučit.

Metoda výcviku nohou v Taiji

1) Bublající pramínek, centrum těla, aktivita kotníků

Buď jako váha…

Začátečník se učí vyrovnat páteř a nasměrovat svou váhu tak, aby střed jeho váhy byl v bublajících pramíncích. Váha těla působící na zem má být kolem bublajících pramínků rovnoměrně rozložena. Stojíme-li například na jedné noze, v podstatě se učíme balancovat a neustále vyvažovat svou váhu, abychom nepadali do žádného směru. Pracujeme velmi přesně s těžištěm a s centrem těla. V celém tomto procesu se učíme zapojit kotníky, které bývají obvykle využívány nedostatečně.

Váhu do bublajících pramínků směřujeme vždy, při jakémkoli postoji a ideálně během celého cvičení Taiji – viz. základní postoje. První nácviky mohou obsahovat kroky, ale u začátečníků se jedná spíše o balanční záležitost a základní seznámení s tematikou. Důležité nácviky probíhají nejprve bez přenosu váhy. Cvičíme nejdříve na místě, bez kroků. Učíme se pohyb kolem 3 os – začátečníci by měli zvládnout především osu vody. Takový pohyb vede i k rozvoji vnitřního pohybu v nohách.

2) Pohybové smyčky, sólová sestava – forma

Pro precizní nácvik pohybů nohou se v Taiji vždy učíme přesné směry chodidel a boků. Učíme se techniku přenosu váhy. Ruce nás nemusí až tolik zajímat. Právě ruce totiž pohyb narušují. Proto potřebujeme snést pozornost do nohou a boků, aby pohyb vycházel od boků a nohou a ne od paží či rukou.

Nové dovednosti získáváme studiem a nácvikem pohybových smyček, procvičováním kroků a pohybů, které můžeme neustále opakovat. Tím nemusíme myslet na posloupnost cviků a můžeme se soustředit na provedení pohybu. Stejné tak cvičíme i v sólové sestavě. Zde ale již řešíme posloupnost více pohybů (prvků). Celý výcvik je o to květnatější, ale také náročnější.

3) Párové sestavy a nácviky

Krok je výsledkem pohybu celého těla!

Velmi zajímavý a originální je výcvik nohou v párových sestavách. Sestavy základní a pokročilé Tuishou vedou k propojení horní a spodní části těla. Cvičíme je bez kroků. Kroky by v této fázi výcviku byly na obtíž. Dokud totiž není spojena horní část těla se spodní, nemůžou být kroky výsledkem pohybu těla. K dalším fázím výcviku patří pokročilejší párové sestavy a ty již kroky zahrnují.

Pro zkvalitnění výcviku používáme i různé nácviky ve dvojicích. Například nácvik kulatosti Pengjing přispívá k vnímání pohybu těla a tím i k tvorbě kroku. Nácvik je přímo spojen s pohybem kolem svého centra. Tím se dostáváme opět na začátek – k vyrovnání páteře a k pohybu kolem tří os. 🙂

Proč se to vše učíme?

Popsaný výcvik nohou vede k měkkosti, k dovednosti naslouchání a reagování na našeho sparing partnera (či oponenta). Jedná se o atributy vnitřního bojového umění. Právě těmi se Taiji odlišuje od jiných bojových umění. Umíme-li do pohybů přirozeně zapojovat nohy, zvládneme s maximální efektivností přijmout oponentovu sílu a tu využít pro její další zpracování. Výsledkem je nárůst bojových dovedností i podpora ozdravných procesů v těle.

  • Máte dojem, že se to nedá naučit? Já sem takový dojem měla. Ale zjistila jsem, že to jde a že to chce čas a píli. Přečtěte si článek Motivace a (sebe)rozvoj v Taiji.