„I když ostatní útočí co největší silou, ty použij síly čtyř uncí, abys odrazil sílu tisíce liber.“ – Klasické texty
Čínská bojová umění považujeme za jednu rodinu, přestože se od sebe značně odlišují. Podle používaných technik je dělíme na styly vnější a vnitřní. Přesná hranice mezi vnějším a vnitřní stylem však neexistuje. Každé bojové umění využívá v různém poměru obě koncepce.
Vnější styly
Vnějších stylů existuje značné množství. Označujeme je jako styly tvrdé. Jsou typické především pevností pozic a procvičováním silových úderů. Pozice působí silně i z vizuálního hlediska. Vzhledem k viditelné fyzické síle jsou vnější styly pochopitelné i pro diváky, protože fyzická síla probouzí podvědomý respekt.
Vnitřní styly
Vnitřním bojovým uměním říkáme styly měkké. Jsou založeny na rozvoji vnitřního pohybu, který vede k vnitřní síle. Vnitřní styly využívají schopnosti změny a přizpůsobení se, vycházejí z Principu taiji. Vizuální stránka pozic nemusí navenek působit silně. Pro nezkušeného diváka tak může být vnitřní styl nepochopitelný. O to více pak může překvapit účinnost bojových technik.
Taiji (Tai chi), podobně jako Xingyi a Bagua, patří k tradičním vnitřním stylům čínských bojových umění. Tato tři umění se od sebe odlišují stupněm měkkosti. Taiji je z nich považováno za nejměkčí a bývá přirovnáváno k tzv. gumovému míči. Na videích níže je výklad zaměřený na vnitřní sílu a měkkost typickou pro Taiji.
Styly a linie Taiji
Bojové umění Taiji sestává z několika stylů pojmenovaných podle svých zakladatelských rodin. Některé styly upadly v zapomenutí, jiné se rozvíjejí dodnes. K nejznámějším stylům dnes patří styly Chen a Yang. Další známé styly jsou Wu, Sun a Wu (Hao).
Každý styl Taiji se větví na linie mistrů a učitelů, skrze které je Taiji předáváno dále. Všechny školy Taiji jsou velmi osobité díky své linii a odráží i charakter mistra či hlavního učitele školy.
V naší škole procvičujeme Taiji stylu Yang. Učíme detailní základy pohybu, kompletní systém sestav Taiji i s bojovými myšlenkami a Principem Taiji. Učíme, jak vnímat těžiště našeho oponenta a jak reagovat na jeho pohyby.