Poslechněte si audioverzi:

Nedávno jsem sledovala dokument o kočovném kmeni Hunů. Byli to skvělí jezdci a obávaní bojovníci. Celý život strávili v koňském sedle a ovládali mocnou zbraň – reflexní luk. Právě tato kombinace z nich dělala neporazitelné lučištníky, kteří budili respekt, kdekoli se objevili. Se zaujetím jsem sledovala popis jejich luku. A uvědomila jsem si, že stejný princip využíváme i v Taiji.

Co má společného reflexní luk a Taiji?

Představme si běžný dřevěný luk. Má pružné lučiště a pevnou tětivu. Čím delší je lučiště, tím větší sílu může luk vygenerovat.

Reflexní luk je jiný. Jeho zakřivený tvar umožňuje zkrátit celkovou délku, aniž by luk ztratil sílu. Pracovní délka luku zůstane zachována, ale díky zakřivení je luk kratší a snadno ovladatelný, zejména z koňského hřbetu. Jeho konstrukce umožňuje akumulovat sílu, která se v pravý moment uvolní, plynule a bez zbytečné námahy.

V bojovém umění Taiji (Tai chi) nemůžeme své tělo prodloužit ani zkrátit. Ale můžeme prodloužit dráhu pohybu uvnitř těla, pokud se své tělo naučíme využívat efektivně. Získáme tak nenápadnou, ale mimořádně účinnou sílu.

Jak v Taiji vytváříme sílu?

Základ Taiji spočívá ve využití středu těla – dantianu, který se nachází pod pupkem. Toto místo označujeme jako centrum pohybu. Rotací kolem centra pohybu vzniká impulz, který svedeme do chodidel. Odtud vyvedeme pohyb zpět do boků a dále do paží. Tento princip vyjadřuje i klasický text Taiji, který říká:

„Pohyb má být zakořeněný v chodidlech, převedený přes nohy, kontrolovaný boky a vyjádřený prsty.“

Dráha pohybu je opravdu dlouhá. Postupuje v tomto pořadí – boky, chodidla a zpátky přes nohy do boků, paží, dlaní a prstů. Vzniklá síla vytvořená na tomto principu se nazývá vnitřní síla Jing. A právě ta je klíčem k efektivitě Taiji. Jejím rozvojem a kultivací se zaobírají všechna vnitřní bojová umění, ke kterým Taiji zcela právem patří.

Harmonie boje a zdraví

Zmíněnou vnitřní sílu využíváme jak k obraně, tak k útoku – v Taiji mezi tím není rozdíl. Na protivníkův tlak či úder nahlížíme jako na sílu, se kterou pracujeme. Přijmeme ji. Provedeme ji celým tělem a vrátíme jí protivníkovi zpět. Díky prodloužené dráze pohybu můžeme sílu navrátit s překvapující účinností a razancí. Stejně jako u reflexního luku se tedy síla akumuluje a uvolňuje ve správný moment.

Aby taková generace síly v Taiji mohla vzniknout, musí všechny části těla pracovat ve vzájemné harmonii. Je-li pohyb podpořen navíc i relaxací a uvolněností, utvoří rytmus v podobě vlny. Nejedná se o silovou akci, ale o pohyb přirozený, plynulý a velmi účinný.

Přirozenost pohybu, rytmus a uvolněnost prospívají zdraví. Je to vlastně paradox. Čím lépe umíme využít vnitřní sílu, tím lepší máme bojové dovednosti, a zároveň tím zdravější pohyb vytváříme. Bojové umění a zdraví jdou v Taiji ruku v ruce.