Článek napsala MgA. Vlasta Pechová, 2025
Článek si můžete pustit i jako audio:
Možná jste už někdy viděli zvláštní sošku ve tvaru vajíčka. Mračí se na svět a obvykle má vybarvené jen jedno oko. Její tvar vám může připomenout i dávnou reklamu z osmdesátých let, v níž pan Vajíčko elegantně smekal klobouk, zatímco vy jste naťukávali špičku čerstvě uvařeného vejce k snídani. A odtud je už jen krůček k vajíčkům velikonočním…
V tomto článku se podíváme na tu „zamračenou“ podobu vajíčka. V Japonsku odkazuje na Darumu – legendárního indického mnicha Bódhidharmu. Proč byl a dodnes je tak opěvovaný? Co symbolizuje? A jak souvisí s naším cvičením Taiji? Tady je jeho příběh.
Bódhidharma
Indický mnich Bódhidharma přišel na počátku 6. století z Indie do Číny. Připisuje se mu zásadní role při formování raného zenového buddhismu, který klade důraz na intuici a prožívání přítomného okamžiku.
Podle legendy měl Bódhidharma také podíl na zrodu šaolinského kung-fu. Tato představa je sice historicky méně doložená, ale v tradici bojových umění zakotvila natolik, že se bez ní příběh o Šaolinu snad ani nevypráví.
Šaolin a vznik legendy
Šaolinský chrám, vystavěný ve 4. století, sloužil čistě náboženskému životu. Podle dochovaných pramenů tamní mniši bojová umění necvičili. Až s příchodem Bódhidharmy se situace začala měnit a zrodila se legenda o kolébce šaolinského kung-fu.
Vypráví se, že Bódhidharma objevil mnichy slabé a nemocné. Odešel proto meditovat na devět let do jeskyně, aby našel způsob, jak jim pomoci. Výsledkem byly dva spisy: jeden zaměřený na duchovní kultivaci a druhý na posílení těla. Ten druhý nese název I-ťin-ťing (Yi Jin Jing, I chin ching) – Kniha proměny šlach.
I chin ching pro posílení těla
I chin ching je soubor cvičení zaměřených na posílení šlach a celkovou vitalitu těla. Šaolinští mniši ho začali používat ke zlepšení zdraví a fyzické kondice. Jeho principy postupně začlenili i do bojových umění, aby zvýšili účinnost technik.
Existuje více verzí tohoto cvičení. V naší škole cvičíme tu, kterou vidíte na videu. Více informací k I chin ching.
Daruma jako symbol vytrvalosti
Zen se z Číny postupně šířil do Japonska, kde se Bódhidharma stal známým pod jménem Bodaidaruma. A odtud je už jen kousek ke zkrácenému názvu Daruma.
Tradiční japonská soška Daruma se stala talismanem štěstí, vytrvalosti a odolnosti. Používá se k podpoře dosažení osobních cílů.
Její kulatý tvar umožňuje, že se po převrácení sama vrátí do vzpřímené polohy. To symbolizuje schopnost překonat překážky a nikdy se nevzdat. Japonci to vyjadřují příslovím „sedmkrát padnout, osmkrát vstát“.
V naší škole Taiji používáme pojem Daruma jako obraz pro určité kvality pohybu. Pomáhá představit si rovnou páteř, kdy hlava a trup tvoří jeden celek. Díky tomu můžeme lépe vnímat těžiště, kolem kterého se celé tělo – naše Daruma – otáčí.
Tyto dovednosti využíváme v sólové sestavě i při cvičení ve dvojicích. A právě tam často zakoušíme přítomný okamžik v jeho plné síle.
Legendy o Bódhidharmovi
Životní příběh Bódhidharmy je plný legend. Ať jsou pravdivé nebo ne, ukazují jeho vliv na buddhismus i bojová umění. Spojení reality a mýtů vytváří působivý symbolický obraz.
- Jedna z legend tvrdí, že řeku Jang-c’-ťiang nepřekročil po mostě ani na lodi, ale na jediném stéblu trávy, které jej doneslo na druhý břeh.
- Říká se také, že jeho dlouhá meditace v jeskyni u kláštera Šao-lin zanechala otisk jeho postavy ve skále.
- A pak je tu příběh o slavném usnutí. Bódhidharma prý během meditace na okamžik zavřel oči. Aby se to už neopakovalo, odřízl si víčka. Tam, kde dopadla na zem, vyrostly první čajovníky. Možná proto se čaj v Číně dodnes spojuje s bdělostí.
Jak se s Darumou pracuje
Tradice je jednoduchá:
Vyslovíte svůj záměr a vybarvíte Darumě jedno oko.
Když cíle dosáhnete, vybarvíte i druhé.
Je to hezký způsob, jak dát svým přáním formu a pozornost.
A teď otázka pro vás: Máte nějaký cíl, kterému by slušelo to první vybarvené oko?
Zápisky pod čarou
Svět je opravdu malý. Zdá se, že Bódhidharma působil více než dvacet let v ČT.
Ale nebojte – tentokrát u toho neusnul.