Jak se učit formu / The Beginning
Autor textu: Robert Amacker, říjen 2011
Hned na začátku si ujasněme, že formu Taiji nelze studovat pouhým napodobováním vnějších pohybů. Každý adept potřebuje svého učitele. Spoustu času a zbytečně vynaloženého úsilí si také ušetříte, pokud si od počátku uvědomíte, které aspekty nejsou pro vaši potřebu zásadně důležité.
Vnější projevy jsou totiž v podstatě nádobou, která pomáhá dát tvar správnému vnitřnímu cvičení. Ohledně oněch tvarů tedy existuje určitá šíře možností, stejně jako existují různé přípustné láhve na vodu. Pochopitelně však také existuje ještě více tvarů, které vodu neudrží, takže některé vnější projevy jsou v rámci relativně dané volnosti pro správný přenos vnitřní informace zcela zásadní.
Toto rozlišení však adept nerozpozná na fotografiích, může se mu naučit pouze od učitele. Problém s fotografiemi spočívá v tom, že nesou příliš mnoho informace. Na jednu stranu na nich můžete vidět skutečného mistra, který dokonale předvádí všechny důležité prvky dané formy. Jeho správný vnitřní postoj však před vašima očima zůstane pohřben pod nánosy vnějších detailů, které zcela závisí na stylu, historickém vývoji a především pak jeho jedinečné osobnosti.
Jedním z velmi nedůležitých aspektů formy je délka trvání cvičení, i když kolem toho spousta lidí tolik nadělá. Další z poměrně nedůležitých aspektů je pořadí prvků. Je třeba si uvědomit, že všechny školy vytvářely určité “smyčky”, neboli řetězce z těch prvků, jejichž studiu tvůrci přikládali zvláštní význam. A protože jedním ze zásadních rozdílů mezi Taiji a jinými bojovými uměními je důraz na plynulost, spojovali tyto prvky do plynulého pohybu. Mnohé z těchto řetězců mají bojový význam. Představují totiž techniky, které se v boji často používají za sebou. Jiné jsou ale mnohem spíše nositeli právě oné plynulosti než nějaké myšlenky.
Tak zvaná “dlouhá forma” je prostě forma, kterou praktikovala především škola Yang v době, kdy se jí dostalo psaného a fotografického záznamu. Říká se jí “dlouhá” především ve srovnání s “krátkou” formou školy Zheng Manqinga, která dosáhla jisté popularity později. Je třeba si uvědomit, že se Zheng vytvořením své vlastní formy nedopustil ničeho neobvyklého; prostě si ji přizpůsobil svým potřebám, což byla praxe vždy běžná a dokonce doporučovaná. On sám by byl jistě posledním, kdo by chtěl tvrdit, že přeskupením prvků a zkrácením formy udělal něco zásadně významného.
Podíváme-li se na historii dlouhé formy, okamžitě si všimneme, že existují různé varianty pořadí jednotlivých prvků. Tak například Úder hřbetem pěsti se poslední dobou téměř vůbec nevyskytuje v první části formy. Já jsem ji tam zařadil a učím to tak proto, že jsem tuto variantu našel v jedné z dřívějších verzí a vím o několika dobrých důvodech, proč by to tak mělo být. Nebo Jednoduchý lotosový kop ke konci třetí části formy sice býval součástí poslední verze formy školy Yang, proměnil se však téměř všude v prostý Kop patou, jaký se vyskytuje i na konci druhé části. Já jsem ho ve své verzi zachoval a učím to tak i své studenty.
Vzhledem k plynulosti pohybu existuje také mnoho způsobů, jak jednotlivé prvky oddělovat, což vede mimo jiné k tomu, že různé formy mohou vykazovat různý počet prvků, přestože jsou prakticky identické. Dlouhé formě se někdy říká forma 124 prvků, a to proto, že takový byl počet původně publikovaných fotografií formy Yang. Úplně stejná řada prvků se však dá přehodnotit a přečíslovat tak, aby se došlo k číslu 108. A protože toto číslo má zvláštní postavení v budhistické tradici, často se to dělá.
Nenechte se také zmást rozsahem jednotlivých prvků. Hlavně se nesnažte napodobovat minimalistický styl letitých mistrů. Žádný předepsaný univerzální rozsah neexistuje, jen rozsah vhodný pro určitého studenta v určité fázi. Vyvarujte se i patetického předvádění přemrštěně pomalých pohybů. Na oko to sice bývá dost efektní, jako správné cvičení Taiji však málo efektivní.
Dejte si také pozor na učitele, kteří tráví nekonečné hodiny výklady o energii Qi. Jak říkají klasičtí mistři, věnujte svou mysl pohybu, ne energii Qi. Pohyb má sice být delikátní, nikoli však nadpozemský. Učitel vám má především detailně vysvětlit, v čem spočívá. Vizualizací Qi se ho nikdy nenaučíte, pečlivým cvičením ano.
Hodně štěstí,
Z anglického originálu The Beginning přeložil Jiří Zbořil.
Na videu vidíte tradiční dlouhou formu Taiji (Tai chi) stylu Yang v podání Vlasty Pechové – přímé žačky Roberta Amackera.