Cestou k vnitřní síle a moudrosti

Autorka textu: MgA. Vlasta Pechová, 2010 – 2013

Čínské bojové umění Taiji stylu Yang vychází ze spojení taoistické filosofie a bojových myšlenek šaolinu. Myšlenky nenásilí a dlouhověkosti propojené s bojovými myšlenkami ústí v originální bojové umění. To je pro svou komplexnost a široký přesah do života člověka opravdovým drahokamem.

Navzdory celosvětové popularitě, které se Taiji těší, zůstává Taiji značně nepochopeno. Jeho rafinovanost a květnatá historie ztěžuje toto umění jednoduše a jasně popsat. I přes obrovské množství odborných knih a videí je tak toto umění zahalené tajemstvím a mystikou.

Měkkost a změna

Značně překvapivý je už samotný Princip taiji. Taiji totiž není založeno na fyzické síle. Naopak, vychází ze schopnosti měkkosti, změny a přizpůsobení se. A právě z myšlenek měkkosti a přizpůsobení pramení pozitivní vliv Taiji na lidskou psychiku.

Do našeho oponenta tedy neprojektujeme žádné naše myšlenky. Přizpůsobujeme se jeho myšlenkám a pohybům. Základním požadavkem v Taiji je tak ústup tlaku, který vzniká při kontaktu s oponentem. Na základě rozlišení směru oponentovy síly dále nacházíme prázdné místo, kam aktivitu vracíme.

K dosažení takové techniky procházíme dlouholetým tréninkem, kdy do našeho podvědomí zapisujeme nové reakce a zvyky. Fyzické zvládnutí pohybu a konfrontace s oponentem postupně ústí do hluboké vnitřní přeměny.

Sestavy Taiji

Pro nácvik a studium Taiji slouží sestavy. Se základními pohybovými návyky se seznamujeme v sólové sestavě – formě. Nacházíme v ní prostor pro detailní propracování pohybu i pro studium bojových aplikací. Ty by při nácviku sestavy něměly být přehlíženy, protože umožňují jasnější představu na co se při cvičení zaměřit. Sólová sestava bývá běžně nejvíce spojovaná s Taiji. Zastupuje však pouhý úvod do umění Taiji.

Podstatná část výcviku, stejně jako u spousty jiných bojových umění, je ve cvičení ve dvojicích. Párové sestavy v Taiji dělíme na cvičení bez kroků a s kroky. Začínáme nejprve na místě, bez kroků. Cílem cvičení bez kroků je propojit horní část těla se spodní. To vede ke správnému vnímání a procvičení nohou. Další fází výcviku je pak cvičení s kroky.

Poté co k výcviku zařadíme kroky, procvičujeme již značně pokročilé techniky. Učíme se reagovat na jednotlivé bojové myšlenky při pohybu vpřed, vzad, do stran či na místě. Souběžně nacvičujeme i již zmíněný Princip taiji – ústup tlaku a doplnění prázdných míst.

Pozvolný proces růstu

Výcvik Taiji je založen na vzájemné spolupráci a na pozvolném a přirozeném vývoji. Obtížnost cvičení by měla narůstat postupně, v závislosti na kondici a schopnostech cvičenců. Správně vedený trénink obsahuje poctivé a časem i značně dynamické cvičení.

K Taiji patří i uvědomění a radost z dosažených úspěchů. A protože vyšší úrovně Taiji je možné zvládnout pouze přímou spoluprácí s ostatními, podporuje takové cvičení i hlubší sociální uvědomění a vztahy. S dobře vytrénovanými kolegy je možné nacvičovat vyšší bojové techniky a prožít Taiji v celé jeho kráse a čistotě.