Jak učit Taiji a cvičit s ostatními

V tomto článku se zamýšlím nad způsobem vyučování Taiji (Tai chi).

„Dokáže-li člověk získávat nové poznatky opakováním starých, může dělat druhým učitele.“ (Z knihy „Tak pravil Konfucius“)

• Autorka článku: MgA. Vlasta Pechová, aktualizováno: 2023

Na denním pořádku učitele i žáka by měla být chuť učit se něco nového. Chceme-li se tomuto bojovému umění věnovat opravdově, jsme v neustálé interakci s ostatními Taiji kolegy. Někteří umí více než my. Jiní jsou teprve na začátku cesty.

Videa níže jsou výtažky z lekcí v naší škole. Možná budou inspirovat k zamyšlení, jaké vyučovací metody uplatňovat či neuplatňovat.

Konstruktivní přístup

Při výuce se setkáváme na více úrovních – na úrovni intelektuální, duševní i fyzické.

Cvičením ve dvojicích, tedy správným dotekem, lze předat informace, které nelze předat jiným způsobem. Takové cvičení je zdrojem efektivní výuky a výsledků. O to více ale může být i zdrojem frustrace, jestliže mezi žákem a učitelem či sparring partnery dochází k nesouladu. Protože každý člověk je jiný, je cvičení ve dvojicích vždy jedinečnou záležitostí. Zajímavé je, že čím více ovládáte techniku, tím lépe se vám pracuje s ostatními, jejich rozdílnost je vítanou výzvou. Začátečník to ale tak nevnímá. Neví totiž, na co se soustředit dřív. Hrubý a nezkušený učitel či zbrklý pokročilý žák tak může v začátečníkovi snadno vyvolat nechuť ke cvičení ve dvojicích.

Cvičení samozřejmě obsahuje i výklad – vysvětlení techniky pohybu a bojových principů. Zkušený učitel umí odhadnout svého žáka a přizpůsobit se jeho dovednostem tak, aby je mohl rozvinout. Umí najít u žáka takovou chybu, kterou daný žák dokáže pochopit a opravit. Vysvětlí mu, jak chybu opravit a poskytne mu na opravu čas. Takovýto konstruktivní přístup by měli dodržovat nejen učitelé Taiji, ale i všichni, kteří Taiji již nějakou dobu cvičí a kteří cvičí Taiji ve dvojicích.

Jak učit a trénovat

I když máte nadšení pro cvičení, neznamená to automaticky, že jste dobrým učitelem. Je potřeba se tomu učit. Tady nabízím pár rad:

• Přizpůsobte svůj výklad i úroveň cvičení úrovni žáka či vašeho sparingpartnera. Nemachrujte, dejte si pozor na povyšování se z důvodu postavení (např. vyšší pokročilost).
• Porcujte informace tak, aby je druhá strana zvládla vstřebat.
• Kritizujte konstruktivně. Vysvětlete, jak chybu opravit = najděte pozitivní odezvu.
• Poskytněte čas na opravení chyby a vytvoření nového návyku. Neubíjejte vašeho svěřence či sparingpartnera příliš velkým množstvím požadavků, které následují příliš rychle po sobě. Buďte trpěliví. Je lepší procítit správnou techniku a nějakou dobu u toho setrvat, než rychle utéct k dalším a možná momentálně nedosažitelným technikám.
• Nekritizujte a nesuďte duševní rozpoložení vašeho žáka či sparingpartnera. Tím totiž ničemu nepomůžete, pouze byste dosáhli odporu, zastavení možnosti rozvoje a společné interakce. Dost možná vaše osobní narážky povedou k tomu, že do budoucna svého žáka (či sparingpartnera) ztratíte.
• Jestli máte příliš náročný technický požadavek a váš žák či sparingpartner je už hodnou chvíli deprimován, změňte či snižte techniku do úrovně, kterou zvládá. Dostane se tak zpět do pohody. Rozhodně je lepší zakončit cvičení něčím, co už zná, než s právě objeveným poznatkem a zděšením, kolik toho ještě neumí.
• Chvalte. Upřesněte, čeho přesně se pochvala týká. Sami si jistě pamatujete, jak těžké to pro vás bylo na začátku. Snaha se cení! Správně vedenou pochvalou můžete podpořit utváření kladného vztahu ke cvičení. Ze zkušenosti vím, že právě to pomáhá začátečníkům nejvíce, pomůže jim to překonat těžkosti, které nácvik nových dovedností přináší.

Učiňte vašeho žáka (či sparingpartnera) skvělým

Neukazujte, jak vy sami jste skvělí, ale udělejte skvělým vašeho žáka. Přizpůsobte se mu. Když se vám to povede, budete nejen dobrým učitelem. Budete mít i vhledy do celé škály procvičovaných technik, jejich předávání a rozvíjení dále. Otevře se vám ještě větší obzor a vnímání. Získáte spoustu fajn parťáků, kteří s vámi budou s radostí cvičit. A o to tu přece jde!