Texty z mých deníčků – Vlasta Pechová.
Během svého studia Taiji jsem si začala psát deníčky. Obsahují postřehy z Taiji, slouží mi jako připomenutí technik a myšlenek. Zde je pár perliček:
Sepsáno dne 20. 1. 2015
Deníčky Taiji
Z deníčku ze dne 6. 7. 2014 (Moskva, seminář Roberta Amackera)
Abyste dostali správné pohybové návyky až do podvědomí, je nutné je nacvičit vědomě a opakovaně s nimi pracovat. Dovést pohyby Taiji na mistrovskou úroveň s sebou nese schopnost dokázat pohyby rozdělit na různé aspekty (principy) a umět je vědomě vypínat a zapojovat zpět. Tak pochopíte, co jak funguje či nefunguje. (Tato instrukce byla určena výrazně pokročilým žákům.)
Z deníčku ze dne 15. 5. 2011 (Moskva, soukromá lekce s R. Amackerem)
Někteří žáci Taiji si nechtějí zkusit vědomě zacvičit chybu za účelem porovnání správné a chybné techniky. Je třeba si uvědomit, že chyby zacvičené vědomě nejsou nebezpečím a zničením svých dovedností. Nebezpečné jsou chyby, které děláme nevědomě!
Z deníčku ze dne 18. 5. 2011 (Moskva, soukromá lekce s Robertem Amackerem)
Jednotná metoda výuky neexistuje. Výuku Taiji nelze zjednodušit.
Z deníčku ze dne 30. 6. 2013 (Moskva, seminář Roberta Amackera)
O síle: Abychom někoho přemohli, nepotřebujeme bojovat se slabým člověkem. Bojové umění Taiji je na to, abychom zvládli boj se silným, vycvičeným a rychlým útočníkem. Proto se při tréninku můžeme pohybovat pomalu a jako „slabý“ člověk. Tak zjistíme, co je třeba dělat a změnit v situacích, kdy oponent používá sílu.
Z deníčku ze dne 25. 10. 2012 (Moskva, seminář Roberta Amackera)
V Taiji je třeba se vzdát vnitřní touhy vyhrávat nad druhými. V určitém smyslu se v Taiji učíme prohru (měnit se neustále podle změn oponenta). K tomu je zapotřebí čestnosti při cvičení – nezakrývat chybu jiným pohybem, násilným zrychlením či náhlým použitím větší svalové síly.
Z deníčku ze dne 14. 11. 2012 (Moskva, soukromá lekce s Robertem Amackerem)
Není složité nemít myšlenku. Složité je myšlenku mít a umět se jí vzdát.
Z deníčku ze dne 2. 7. 2013 (Moskva, seminář Roberta Amackera)
Jak cvičit ve dvojicích: Spousta bojových umění je založeno na rychlosti. Taiji je založeno na změně. Při výcviku ve dvojicích bychom měli bojové techniky nacvičovat takovou rychlostí, aby náš oponent (kolega) naše pohyby zaznamenal a mohl na ně reagovat. Každá dvojice má při výcviku nalézt vhodnou rychlost (pomalost). Pokud se podaří správně nacvičit určité bojové myšlenky, je možné k nim přiřadit další bojové myšlenky. Cílem není zrychlovat, ale zvládnout několik po sobě jdoucích proměn. Teprve potom může přijít na řadu postupné navyšování rychlosti.
Z deníčku ze dne 17. 11. 2012 (Moskva, seminář Roberta Amackera)
Rychlost cvičení: Při cvičení Taiji ve dvojici se začátečníci i pokročilejší úrovně setkávají se dvěma extrémy, které působí problémy při nácviku technik: 1) příliš rychlé cvičení a 2) příliš pomalé cvičení. Jeden většinou cvičí rychle a druhý pomalu, tedy pohyby nestíhá. Je třeba se vzájemně přizpůsobit a nalézt takovou rychlost, která bude vyhovovat oběma stranám. Každá dvojice by si měla zvolit rychlost tak, aby byla produktivní pro nácvik požadovaných technik. (Až mnohem později se vše bude přirozeně zrychlovat a bude se odehrávat na reálné bojové rychlosti.)
Z deníčku ze dne 24. 4. 2012 (Moskva, seminář Roberta Amackera)
Každý člověk má určitou rychlost, kdy se mu cvičí nejlépe. Více pokročilý žák Taiji by se měl umět přizpůsobit různým rychlostem méně pokročilých žáků.
Z deníčku ze dne 3. 7. 2013 (Moskva, seminář Roberta Amackera)
Expert vyjmenuje všechny vaše chyby. Učitel vám řekne, co a jak opravit, na čem pracovat a bude vědět, co bude vaší příští otázkou.
Při výuce by měl učitel ke svému žákovi přistupovat tak, aby duše žáka zůstávala svobodná a jeho energie byla na co nejvyšší úrovni. (Jednoduše řečeno – neměl by ho deptat…)
Plynutí energie: Všechny nacvičované technické dovednosti vedou k tomu, aby energie začala proudit a my jsme pak mohli technické dovednosti „zapomenout“. Ve výsledku nás bude zajímat plynutí energie.
Sepsáno dne 19. 1. 2015
Z deníčku ze dne 30. 6. 2013 (Moskva, seminář Roberta Amackera)
V boji nepředvídejte pohyby a nesnažte se číst mysl protivníka. Vždy totiž může udělat něco jiného a dokonce i dělat něco jiné, než co myslí, že dělá. Je nutné jít z okamžiku do okamžiku – být zcela přítomen v čase.
Z deníčku ze dne 29. 6. 2013 (Moskva, seminář Roberta Amackera)
Učitel Taiji by se neměl snažit ohromit žáky svými znalostmi, ale měl by umět nalézt to, v čem se má žák zlepšit.
Učitel Taiji by se měl naučit se svými žáky pracovat tak, aby se i on od nich učil nazpátek. Nebude-li to umět, bude pouze závislý na tom, aby ho učil vždy někdo lepší než je on sám. Proto by se v určitém stupni vývoje přestal vyvíjet a – v extrému pojato – musel by začít vyhledávat pouze ty, kteří ho zbijí.
Je lepší umět méně pohybů dobře, než mnoho bídně.
Z deníčku ze dne 18. 6. 2013 (Moskva, seminář Roberta Amackera)
Formu Taiji cvičíme opakovaně proto, abychom si automatizovali její pohyby a mohli se začít věnovat různým aspektům a detailům. Máme-li formu dostatečně zažitou, můžeme si vybrat vždy jeden aspekt nebo detail, na kterém budeme více pracovat. Tento aspekt si volíme sami podle toho, zda právě ten chceme a potřebujeme procvičit. Například to může být vyrovnaná páteř, váha v pramíncích, plynulý dech, pravé nebo levé zápěstí, „plná“ noha, propojení „plné“ nohy s „plnou“ rukou atp.