Získávání Tai chi chuan

• autor článku - Robert Amacker, Moskva 2007
• překlad z angličtiny do češtiny - Mgr. Vladimír Pech

        V předchozím článku „Shopping for T’ai Chi Ch’uan“, jsem se pokusil upozornit čtenáře na mnohé obtíže při hledání a výběru učitele, který je odborníkem, zná skutečné T’ai Chi Ch’uan a je ochotný a schopný ho učit. Zvláště jsem se zmínil o dost nepříjemném faktu, že existence velké a úspěšné školy příliš nezaručuje skutečnou důvěryhodnost učitele. Je to způsobeno tím, že v tajemném světě popularity se pod názvem T’ai Chi Ch’uan vyučuje mnoho věcí a mnoho dosti elementárních verzí tohoto umění. To může vést a často i vede k velice prospěšným a účinným cvičením, což vysvětluje velké množství studentů a dobrou pověst tohoto umění. Pokud jde o nějaký celkový přínos lidstvu, je tato forma snad nejlepší ze všech možností, neboť jediný reálný problém T’aj Chi Ch’uan, jak ukázal Cheng, Man-ch’ing, je to, že se jedná o, cituji „příliš obtížné umění, než aby mohlo být nějak společnosti užitečné.“

         Avšak je zde ještě jeden důvod, proč velká škola není žádnou zvláštní zárukou. Vyplývá to z faktu, že T’ai Chi Ch’uan ve své nejvyšší rovině není byznysem, politickým hnutím, nebo náboženstvím, nýbrž uměním. Organizační dovednosti nejsou požadavkem ani výsledkem zvládnutí tohoto umění. Největší mistři tohoto umění v minulosti byli známi pro své často excentrické a nepředvídatelné chování. Téměř podle definice, nejsou to pouzí umělci, ale Taoističtí umělci a v tom se skrývá  snad největší nepředvídatelnost. Mistru T’ai Chi Ch’uan absolutně nic nebrání stát se organizačním géniem a úspěšným obchodním magnátem, ale existuje stejná pravděpodobnost, že se stane tuláckým minstrelem, nebo nezaměstnaným astrofyzikem závislým na sociálních dávkách. Přes své filozofické rozměry a spojení, T’ai Chi Ch’uan nevytváří ani neprotěžuje žádný druh definovatelné „filozofické“ osobnosti, zcela jistě ne takové, která by cítila potřebu shromažďovat lidi stejného světového názoru.

         Pokud ale člověk chce nalézt skutečnou kultivovanost nabízenou uměním T’ai Chi Ch’uan a nechce se spíše zapojit do jednoduššího dostupnějšího a méně ambiciózního studia za předpokladu, že našel někoho, kdo je schopen T’ai Chi Ch’uan vyučovat, což však může být obtížné, potom… Jak má zájemce postupovat? Co skutečně získává a jak mu to bude sděleno?     

         Na jedné straně, člověk získává pouze znalosti, informace, vodítko, chcete-li, a to je vše, co jedinec potřebuje, alespoň teoreticky. Ale z praktického hlediska potřebuje praxi, skutečnou praxi, rozdílnou od obvyklého spojování umění T’ai Chi Ch’uan s jeho pomalými a tajemně vypadajícími sólovými projevy, potřebuje další lidi, reálné lidi, kteří jsou navzájem odlišní, avšak spolupracují na stejné technice. Navíc musí souhlasit se schůzkami v určitém čase na určitém místě a s určitou pravidelností, která, má-li vést k úspěchu, musí trvat celé roky. Toto je škola, můj příteli.

         Jestli si chcete osvojit T’ai Chi Ch’uan, nesmíte si „kupovat“ učitele nebo dokonce jeho znalosti. Skutečné učitele si nelze koupit. Nemají mentalitu otroků a jsou notoricky nepraktičtí, pokud jde o peníze. Zkrátka, bez ohledu na to, kolik jim platíte, mohou zítra zmizet. Ani jejich znalosti, i když mohou být vyčerpány a kupovány jako míza stromu nebo nějaký elixír, nemají velký reálný význam, pokud jsou zbaveny kontextu reálného využití. Co si však musíte koupit, je škola.

         Musíte mít vždy na paměti to, že školu si kupujete pro sebe, ne pro učitele. On ji nepotřebuje a nelze na něj spoléhat, že je nějak zvlášť posedlý jejím vytvářením. Avšak všichni skuteční mistři mají určitou touhu předávat své umění dál a škola je tím nejlepším prostředím, kde lze toto realizovat. Přitáhne a udrží si jeho pozornost. Pokud je to ale extrémní egocentrik a dostává se mu finanční podpory, může si školu přizpůsobit pro sebe k obrazu svému. Zůstane však taková, bude sloužit jen jemu samotnému. Nicméně, ani jeden z výše uvedených znaků není typickým rysem skutečného umělce.

         Tak tedy, pokud je toto správný přístup, jak se projeví v praxi? Znamená to, že nezískáváte nějaký druh mlhavých částeček znalostí, nebo minuty instrukcí odměřených hodinami, ale investujete do školy. Prakticky vyjádřeno, podporujete existenci příslušné školy, která, viděno z té nejsobečtější perspektivy, potřebuje podporovat všechny své aktivity, tedy i ty, které probíhají ve vaší nepřítomnosti.  Pokud studenti zaujmou takový postoj, že by měli platit pouze za to, co lze kvantifikovat a identifikovat jako přímo určené pro ně, podobně jako je tomu u nákupu v prodejně, veškeré snahy jsou téměř jistě neúspěšné. Pokud se člověk z jakýchkoliv naléhavých důvodů nemůže zúčastnit výuky, ať už na jeden den nebo na jeden měsíc, neměl by žít v představě, že tato absence je jakkoli vítána  učitelem nebo školou, nehledě vůbec na otázku peněz. Znamená to prostě, že  instrukce, které byly promeškány, musí být později opakovány buď učitelem, nebo nějakým dalším studentem. Stane se tak, protože z čistě sobeckých důvodů, ve skutečné škole každý uznává, že je potřeba dostat cvičící partnery na co nejvyšší úroveň a nikdy nikdo nemá ani nejmenší snahu mít jakákoliv tajemství. Je to právě neutuchající tok znalostí i cvičení, která tyto znalosti dále rozvíjejí a virtuální záruka, že nakonec tyto znalosti získáte, i když jste nebyli přítomni v okamžiku, kdy se vštěpovaly. To je jediný váš zisk, který nakonec přináší ovoce.

        Rozvoj školy bude pokračovat pomocí cvičení dokonce i v té době, kdy Velký Mistr, tj. mistr určité školy nebo určitého směru, nebo dokonce hlavní instruktoři-studenti této školy budou chybět. Je rovněž důležité, aby byla podporována jak finančně, tak co nejčastější možnou návštěvou v tomto období stejně jako kdy jindy, nebo snad i více. Pokud jsou studenti sobečtí, nebo se zaměří při instruktáži pouze na sebe, škola se stává nehostinným místem, což může být někým mylně považováno za projev tajemnosti a těžko pochopitelných znalostí. Pokud však studenti uznají potřebu vytvoření skutečné komunity, ve které se vědomostem daří, jejich nálada bude nádherná a snadno rozeznatelná.

        Ať se člověk pouze přidá k již zavedené škole, nebo se pokusí vytvořit svoji vlastní, měla by se v první řadě uvažovat její finanční a logistická podpora. Její vedení by se nemělo omezit na vlastní prospěch a  hnidopišské hádky věnované vlastním potřebám nebo smyšleného speciálního statutu. To, co je od studentů vyžadováno, je určitá předvídatelnost týkající se fiskální situace školy, určitý způsob plánování, hledání nových a lepších prostor a určitý spolehlivý slib učiteli nebo učitelům ohledně jejich možného příjmu. Z tohoto důvodu studenti, kteří se pouze krátce zapíší a odepíší z kurzu a domnívají se, že si pouze kupují učitelův čas, by měli platit vyšší kursovné než skuteční členové školy. Obdobně, ti kdo jsou ochotni se zavázat k podpoře života školy na pravidelné měsíční nebo roční bázi, by měli dostat nejlepší možnou cenu a nejlepší termíny, aby mohli dostát svému finančními závazku. Pokud si každý uvědomí osobní výhody tohoto navenek altruistického postoje, úspěch školy i úspěch vlastní je téměř zaručen.